Dáme si další „lekci osvícení“.
Bude o tom, že hmota „není hmota“.
Hmota je něco VELMI děravého, zcela propustného.
Co zajímavého z toho pro nás plyne?
Všichni si asi pamatujeme z fyziky model atomu. Kuličky s plusem tvoří jádro a kolem v „obalu“ lítají kuličky s mínusem.
Můžu přidat, že „atomos“ jakožto dál (chemicky) nedělitelný a nestvořitelný kousek hmoty vykoumal už Demokritos v 5.st. před n.l. Nebo že poloměr atomu je 10 na minus desátou metru, takže je mooooc malý.
Já si k atomu pamatuji především slova naší fyzikářky. Ta mi na základce vyjevila, že kdyby byl atom fotbalový stadion, tak míč je jádro a elektrony jsou pinpongáče, velmi rychle rotující kolem tribun.
Ok, zní to logicky.
Já: „A co je ten zbytek?“ Ona: „Jaký zbytek?“ Já: „No, ty míče jsou ta hmota. A to ostatní, to je co?“. "Souška" si povzdechla, neboť sem zase „nechápala něco, co je úúplně jasné“. „To je prázdno. Tam nic neni.“, sdělila mi vševědoucně.
Všichni kromě mě to chápali.
Prázdno, jako že NIC. „Je tam prostě práázdný prostor“, informovala nápomocně fyzikářka. Trvalo mi čtvrt století, než jsem začala chápat, co je to to „prázdno“, čeho je to prázdno vlastně plný.
To „prázdno“ je VĚDOMÍ.
Je to Informace. Je to Potenciál. Je to opak „ničeho“, je tam právě VŠECHNO.
Vědomí není hmotné, proto není na školním modelu atomu zobrazeno.
Na základce to vypadalo, že ty malé kuličky jsou právě to nejdůležitější a nejzajímavější, co v tom stavebním prvku hmotné reality je.
Nyní už by se nám to mělo jevit trošku jinak – to nejdůležitější a to hlavní na celé věci je těch cca 99.9% (ano) KOLEM těch maličkých rotujících kuliček.
TO HLAVNÍ SE přece DĚJE NA STADIONU, NÉ V MÍČI.
Co s tím v praxi: Začněte si mnohem víc uvědomovat v každodenním životě toto:
Co jsem?
Jsem Vědomí. Jsem vědomá duchovní bytost, jsem proud vědomí.
Malá část mého rozlehlého celku je převlečená za hmotu člověka a jeho příběh.
Jsem Vědomí, obklopující hmotné tělo.
Jsem informace, jsem potenciál.
Dál: 99% všeho, co je kolem, můžu naplnit sama sebou, svým vědomím.
Můžu. Je to má možnost, mé svaté právo, má možnost volby, má svobodná vůle.
Není to povinnost. Nemusím.
Není to tedy tak, že hmota - a hmotné děje - má vliv na nás.
To my vždy a stále ovlivňujeme tu hmotu. Vědomí je nadřazené hmotě.
99% vědomí je víc, než 1% kuliček.
(pozn. ty čísla se udávají různý s různou přesností, ale nejčastěji se to blíží poměru 99,9:0:1, já používám zjednodušené číslo. Důležitý je tady smysl slov, nikoliv čísla)
V definování hmoty je přesnější kvantový model atomu, který ty „kuličky“ popisuje už nikoliv jako hmotu, ale jako vlnovou funkci pravděpodobnosti výskytu (tenhle model teda naše souška neměla.. hihi)
---------------
To znamená, že NENÍ DÁNO, jak se hmotný děj uspořádá, ale vaším vědomím rozhodujete o volbě jedné ze všech pravděpodobných možností.
Zjednodušte si život a začněte všechny děje vnímat jako něco, v čem je mnohem víc „prázdna“, tj. prostoru – který vyplňuje vaším VĚDOMÍM.
Hmota je váš životní příběh, tvořený fyzickými lidmi a vztahy a penězi a hmotným tělem...
Hmota není beton, je to spíš jemná PĚNA, duhové bubliny...
Ta "pevná" hmota tvoří JEN 1%.
Naprostá většina jste Vy – vaše myšlenky a nálady.
Hmotné děje Vás začnou víc „poslouchat“, když svou vědomou volbou vyplníte větší část stadionu. Připomínám, že jádro atomu je nabité kladně
Pamatujte, že naše tělo je také z atomů.
Pokud 99% vyplním informací typu „nemoc je chronická / dědičná / doktor říkal…“ tak to bude ve výsledku vypadat jinak,
než pokud po celém stadionu rozvěsíte plakáty s nápisy „SÁM rozhoduji o SVÉ moci a né-moci“ nebo „děkuji za zdravé buňky“ apod.
Háček je JEN v tom, že nejde o to si to takhle opakovat 2 minuty před spaním.
Jde o to takhle to vnímat CELOU DOBU a považovat to za pravdu.
To byla lekce o „pozitivním myšlení“ zase z trochu jiného úhlu, pomocí modelu atomu.
Snažím, aby to každý mohl začít chápat a používat v běžném životě.
Kdo přijde na individuální terapii, ten si toho díky léčivým energiím odnese mnoho nejen v hlavě, ale přes auru v celém těle. Jana Marie.