lednový příběh
Autor: Jana Marie • Zpět na BLOG
🔹 lednový příběh - O duchovním léčení
___________________
🔹 Duchovní léčení je kompletní přístup,
kdy vidím skutečnou příčinu
a jemně ale jasně Vás vedu do skutečného řešení.
Já to líp popsat neumím 🙂 ♥
Ukážu Vám to v praxi na jednom
příběhu z ledna. Paní mi napsala:
----
„Ani nevím, kde bych měla začít, ale..
mám z dětství spoustu traumat, pravděpodobně nevyřešených.
(…) můj mozek povolil ze stavu “musím přežít” a jaksi.. nefunguje.
🔹 Zapomínám, nepamatuju si minulost, ani chvíli dozadu,
nedokážu se správně vyjadřovat, neumím mluvit, nejde mi přemýšlet.
Řeknu si, že musím něco udělat, zvednu se ze židle a už si to nepamatuji.
Pro můj sociální život to celkem znamená konec, proto jsem začala mít nepěknou sociální úzkost.
🔹 Navazovat vztahy je pro mě opravdu těžké a proto jsem úplně sama.
Samozřejmě jsem začala tento problém řešit.
EEG, neurosono, magnetická rezonance
- vše v pořádku.
Bylo mi doporučené neuropsychologické vyšetření, které jsem podstoupila.
🔹 Zjistili mi, že mám poruchu, na kterou neexistuje žádná diagnóza.
Popisovala mi jen k čemu je to podobné, ADHD, dyskalkulie..
Mám extrémně podprůměrnou vizuální krátkodobou paměť, ale bohužel, na to neexistuje “léčba”, protože to nemá ani diagnozu.
🔹 Už je to v takovém stavu, že přemýšlím i o eutanazii.
Dala jsem si dva roky na to, abych se to snažila nějak vyřešit.
Nemůžu se takhle vystát. Dřív jsem bývala jiná.
Chytrá, vtipná a milovala jsem život i přes všechno špatné, co se v něm dělo.
Jestli si myslíte, že by se (….) “
----
Tady tedy musím přiznat, že NĚKDY z postupu lékařů – v tomto případě neuro.psychologa „zůstávám štajf“ (jak říkal otec, haha)
Takový odborník se zkrátka nějak nezamyslí nad jinou možností, než je diagnostikovat poruchu.
🔹 Když nemá název, tak je diagnoza jasná: „porucha, na kterou není diagnoza“.
A když není diagnoza, není léčba.
S tímto se s paní víceméně rozloučili. Hustý.
Vzhledem k závažným slovům, které paní volila, jsem jí vzala co nejdříve, tedy za 12 dní už byla na tři hodiny v mé péči.
🔹 Mluvily jsme spolu, nabízela jsem jí jiné pohledy.. vedla ke změnám úhlů a hodnocení…
Potom se uvelebila pod měkoučkou deku a hodinu relaxovala v lásko-vlnách duchovního léčení.
🔹 Prostě jemně a nenápadně využiji vše, co po 20 letech praxe duchovního léčení umím.
--------
Za 2 týdny mi paní napsala:
„Poslední 3 dny se budím vcelku odpočatá, pamatuji si sem tam nějaký sen, které jsem si již dlouhou dobu nepamatovala.
🔹 Dneska jsem strávila spoustu času v koloně, ale mně to vůbec nevadilo, ba naopak jsem si užívala krásnou, noční Prahu.
Jsem veselejší, zase vtipkuju, mám chuť filozofovat, napadají mě myšlenky, dokážu o trochu lépe nad věcmi přemýšlet.
V určitý moment, nad kterým se pozastavím, mnou projede po celém těle husí kůže a je mi příjemně hezky.
Mám pocit, že všichni lidé mi jsou blíže, že dokážu všechno, co si zamanu.
🔹 A taky jsem nějak začala obracet svůj život za těch 14 dní neskutečně rychle.
Moje osobní práce se začala posílat mezi lidi a dostávám krásné zpětné vazby.
Je teda pravda, že se rychle z tohoto unavím.
Ale děkuju moc, za tohle, všechno a hlavně děkuju za Vás.“
---------
Tak.
Já k tomu mám tohle:
Jsem ráda, že jsem před ¼ stoletím poznala, co mi bude dělat radost.
A že jsem se nebála odejít z „teplého fleku“ v kanceláři Mitsui
– do studeného fleku něčeho úplně nového.
Netušila jsem, jak se dělá web a co tam mám jako psát…
Nebyl nikdo, kdo by mi mohl jakkoliv pomoct
(každý kolem jen chtěl, abych se „probrala“, ehm.)
Odešla jsem z pozice „po 10 letech praxe konečně i dobrá výplata“ do něčeho, co tehdy bylo naprosto na okraji (spíš ZA okrajem) zájmu, pochopení a respektu.
Nezastavilo mě ani odmítnutí rodiny.
🔸 Ani fakt, že první rok jsem žila z úspor.
Byla to doba, kdy jediné, co se o duchovním léčení vědělo, bylo to, že je nemorální za to "chtít peníze"… to se musí dělat z lásky.
Kombinace „dělám to z lásky a živím se tím“ byla terčem natolik, že třeba někdo dal inzerát, že Jana Marie dělá za 100 Kč erotický klistýr. Fakt.. 🙂
Já ani netušila, že něco takového existuje, haha, ale telefon se mi pak asi týden nezastavil, zájemců bylo mnoho…
Nezviklalo mě ani to, že na soukromou otázku „co děláš za práci“ jsem se několik let STYDĚLA říct pravdu…
🔸 Protože odpověď „dělám duchovní léčení“ způsobila po roce 2000 obvykle jen vyvalení očí
a výprsk smíchu plus „Co-žéé“ ??!
🔸 Já ale věděla, že j.e.d.n.o.u se bude vědět, že je to práce hodně náročná (...)
a také hodně užitečná a že o ní budu celkem v pohodě mluvit a psát i veřejně.
Lidi, jak já jsem ráda, že tahle doba už je kolem mě ♥
Hezký den
JANA MARIE ♌️
© 2024 Jana Marie eden, Praha • Všechna práva vyhrazena.