Věřte v krásné věci, které neexistují
Věřte v nádherné věci, které zatím vůbec neexistují.
Je to vážně jediný způsob, jak způsobíte,
že existovat začnou.
-------
Je jen na vás, jaké věci to jsou a budou.. jestli je to vaše zdraví nebo peníze..
nebo jestli je to milion stromů všude kolem
nebo světový mír nebo kouzelné prsteny pro všechny zdarma.
Jestli je to vidět anděly nebo slyšet mluvit kočky,
mít lítací auta nebo moudrost v bombonech..
Není jiné cesty, jak sem ty věci dostat,
než na křídlech vaší víry, vašeho rozhodnutí, vašich myšlenek, vašich snů...
------
Mám to dokazovat?
Psát o těch, kteří věřili, že člověk může letět na stroji... a neustoupili z té víry
ani když se zase dolámali za posměchu přihlížejících?
Tak moc moc ráda bych je vzala na letiště, aby to viděli... vždy tam na ně myslím...
A vždy mi tam dojde, že to vidí a milují létání ..hihi
Nemusím dokazovat, že nééé 
----
Pamatuju si, jak mi rodiče vždy přikázali, abych už zhasla... což pro mě znamenalo konec čtení...
jak jsem ležela ve tmě a věděla jsem, věděla.. že jednou.. jednou bude moje čtení ve tmě svítit..!
A to světlo nebude nikoho rušit.. a šla sem tak daleko, že sem snila o čtení, které se samo mění ..
a kde si můžu sama přát, co chci číst o čem a ono se to tam samo objevuje...
V roce 85 to byl fakt úlet, neřekla jsem to ani své kamarádce..
že to vím. Styděla sem se.
V roce 20 mám to čtení večer v ruce ... mohu si na to sáhnout...
A už se nestydím říkat o dalších věcech, co vím..♥
----
Nebo jsem věřila, že jednou budu moct fotit tak, že nejdřív uvidím, jak by fotka vypadala...
a že jich budu moct střelit třeba deset a dokonce budu moct dát pryč popelnici u stromu..
Tehdy sem věřila, že jí budu moct nějak vyndat...vyříznout...
Ano, až tak vysoko sem uměla snít.. do úrovně vyřízlé popelnice..!
---
Ale teď nemyslím jen technologie nebo stroje.. to už umíme...
Teď už je na čase snít o tom, co se nedá sundat z výrobního pásu..
O tom, co se dá vyndat jen ze srdcí lidí...
Lidí, kteří věří.. že to tady bude víc a víc krásný a snadný.
Kteří vědí, že tak to bylo, je a bude vždy míněno.
A že se k tomu už konečně hrabem... )
Hezký den, Jana Marie